Výpovědní lhůta

Jestliže od svého zaměstnavatele obdržíte výpověď z pracovního poměru, nebo tuto výpověď sami podáte, máte podle zákoníku práce nárok na výpovědní lhůtu. Výpovědní lhůta v případě práce na plný úvazek standardně trvá minimálně dva měsíce. Jak je to ale s výpovědní lhůtou v případě práce na vedlejší úvazek nebo ještě ve zkušební době?

Výpovědní lhůta a odstupné

Zaměstnanci, který dostal od svého zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru (a zároveň už není ve zkušební době), náleží odstupné. Zaměstnanec, který podal výpověď sám, ovšem na odstupné nárok nemá. V obou případech však pracovník uplatňuje dvouměsíční výpovědní lhůtu, a má tedy nárok ještě na dva měsíční platy.

Zaměstnanec se zaměstnavatelem se samozřejmě mohou na délce výpovědní lhůty dohodnout. Výpovědní lhůta však musí v každém případě trvat minimálně dva měsíce.

Výpověď a podpora v nezaměstnanosti

Jestliže zaměstnanec dostane od svého zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru a po výpovědní lhůtě mu zaměstnavatel vyplatí i odpovídající odstupné, tento bývalý zaměstnanec nemá automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Od roku 2011 totiž platí, že ten, kdo má nárok na odstupné (i když by mu nebylo vyplaceno), nedostane po odpovídající dobu podporu v nezaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti pak může tento člověk začít pobírat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.

Výpovědní lhůta a vedlejší poměr

V případě vedlejšího pracovního poměru, který byl sjednán klasickou pracovní smlouvou, je výpovědní lhůta dlouhá patnáct dnů. Tento vedlejší pracovní poměr, který zaměstnanec vykonává u stejného či jiného zaměstnavatele souběžně s prací na plný úvazek, lze ukončit výpovědí bez udání důvodů. Výpověď bez udání důvodů přitom může podat jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.

Výpověď ve zkušební době

Jestliže podá zaměstnanec nebo zaměstnavatel výpověď ve zkušební době, zaměstnanec odchází z práce v den podání výpovědi a nemá nárok na žádnou výpovědní dobu.

Ukončit pracovní poměr ve zkušební době může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, a to vždy bez udání důvodu. Výpověď ve zkušební době musí mít podobně jako v ostatních případech písemnou formu, vhodné je tuto výpověď doručit druhé straně během pracovní doby.

Zkušební doba a omezení zaměstnavatele

I když zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, je zaměstnavatel v případě výpovědi ve zkušební době v jednom případě limitován.

Úhrada nemocenské

Zaměstnavatel totiž nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Zákoník práce chce tímto omezením zabránit tomu, aby se zaměstnavatel mohl vyhýbat hrazení nemocenské svému zaměstnanci.